Stačí pár dní s bolestí zad a hlava už jede na obrátky. Co když to není jen namožený sval? Co když tam roste něco, co tam být nemá? Rakovina zad – nebo spíš nádory páteře – je sice vzácná, ale když se objeví, není radno ji ignorovat. Nečekejte na zázrak a pojďte se se mnou podívat, jak taková rakovina zad vlastně vypadá, jaké má projevy a kdy už přestat doufat, že "to přejde samo".
Co je rakovina zad a kde vlastně vzniká?
Když se řekne „rakovina zad“, většina lidí si představí něco děsivého, ale i trochu neurčitého. Ve skutečnosti jde většinou o nádory, které vznikají v samotné páteři, v jejích okolních tkáních, nebo sem metastázují z jiných částí těla – třeba z plic, prsou, ledvin nebo prostaty. Nemusí to být vždy rakovina přímo z "kosti" – často jde o útvary v míše, obratlech nebo okolních vazech.
Není to běžné – v Česku se ročně objeví jen několik set nových případů nádorů páteře. Nejčastěji se ale zákeřně tváří jako obyčejná bolest páteře, což mate lékaře i samotného člověka. Nejrizikovější jsou lidé nad 50 let, ale výjimkou nejsou ani mladší. Statistiky České onkologické společnosti ukazují, že sekundární (tedy metastatické) nádory zad se vyskytují výrazně častěji než ty primární.
| Typ nádoru | Četnost | Nejčastější věk |
|---|---|---|
| Primární nádor páteře | 1 na 100 000 lidí/rok | 40–60 let |
| Metastatický nádor páteře | 10–20 na 100 000 lidí/rok | 50+ let |
Zajímavé je, že pacient s nádorem páteře často skončí u neurologa, ortopeda i praktického lékaře, než mu někdo odhalí pravý původ potíží. Mnohdy trvá měsíce, než se na diagnózu přijde. Proto je dobré znát alespoň základní projevy této nemoci.
Nejčastější příznaky a projevy rakoviny zad
Běžná bolest zad po dlouhém sezení není to samé, co nádor. Jenže kde je ta hranice? Rakovina zad má pár signálů, které většina lidí přehlédne nebo si je vysvětluje běžnými potížemi. Ukážu vám, jak je poznat.
- Bolest zad, která se zhoršuje v noci: Běžné bolesti obvykle poleví, když si lehnete. U nádorů páteře je to naopak – v noci a v klidu sílí.
- Bolest nezmizí klidovým režimem, léky na bolest zabírají mizerně nebo vůbec.
- Přidává se slabost končetin – někdy "vypadne" jedna ruka nebo noha, začne vrzat chůze, horší koordinace.
- Postupně se rozvine necitlivost, brnění, "mravenčení" v končetinách nebo třeba kolem pasu.
- Problémy s močením, zácpa, slabost močového měchýře – to je už známka, že nádor tlačí na míchu.
- Viditelné "vyboulení" nebo změna tvaru zad/obratle (většinou u větších nádorů nebo sekundárních nádorů kostí).
- Rychlá úbytek hmotnosti bez zjevné příčiny.
- Únava, nechutenství, noční pocení.
- U některých nádorů se může objevit "pádový syndrom" – člověku prostě znenadání selžou nohy.
Jestli vás překvapilo, kolik těch projevů je – nejste sami. Právě proto se rakovina zad často odhalí pozdě. Bohužel příznaky se často rozvíjí pomalu. Můj známý měl "jen" únavu a slabost v nohách, až po roce se přišlo na nádor. Pokud se nějaká bolest zad nelepší týdny (ani léky, odpočinek, změna matrace), začněte hledat odpovědi.
Diagnózu určuje lékař, většinou podle magnetické rezonance, někdy pomocí CT nebo PET vyšetření. Krevní testy nejsou moc přesné, ukazují zánět, anémii nebo zvýšenou hladinu některých látek (alkalická fosfatáza, vápník), ale jasnou odpověď dá až zobrazovací metoda.
Co může rakovinu zad způsobit a kdo je ohrožený?
Mořem informací o rakovině zad koluje spousta mýtů. "Dělání kliků, stará matrace, stres..." Opravdu? Ve skutečnosti mluvíme hlavně o několika jasných rizikových faktorech:
- Věk nad 50 let – s přibývajícími roky roste šance na vznik nádoru.
- Předchozí onkologické onemocnění (například rakovina prsu či plic) – může metastázovat právě do zad.
- Dlouhodobá expozice škodlivinám – výpary, prach ze dřeva, chemikálie, rakovinotvorné látky (asbest, benzen...)
- Dědičnost – pokud někdo z příbuzných měl nádor páteře nebo míchy, zpozorněte.
- Snížená imunita – HIV pozitivní, transplantační pacienti, dlouhodobé užívání kortikoidů.
- Vrozené vývojové vady páteře nebo míchy věci taky komplikují.
U některých nádorů páteře, například meningiomů nebo schwannomů, je jasné, že vznik souvisí s genetickými mutacemi. Nádory mohou být jak nezhoubné, tak zhoubné – a ty zhoubné (maligní) mají právě ten zákeřný zvyk "cestovat" do páteře z jiných částí těla.
Smutným faktem je, že až 80 % nádorů v páteři tvoří právě metastázy. Nejčastěji pocházejí z plic, prostaty, prsu, ledvin nebo štítné žlázy. Pokud jste někdy měli rakovinu těchto orgánů, každý nový bolestivý příznak v zádech řešte se svým onkologem.
Lékaři dnes doporučují u vysoce rizikových skupin pravidelné kontroly a být "paranoidní" v tom dobrém: lepší být stokrát za hypochondra než jednou něco přehlédnout. Samovyšetřování zad a sledování vlastních reflexů (svalová síla, citlivost na dotek, vnímání teploty na zádech) může být hodně užitečné. Nenechte se odbýt, pokud cítíte, že něco není v pořádku.
Jak rozlišit běžné bolesti zad od těch nebezpečných a co dělat dál?
Teď přijde to, co zajímá každého – kdy mám už jít k lékaři? A jaký je rozdíl mezi "normální" bolestí a tou vážnou?
- Běžná bolest zad je často mechanická – přetížení, špatné sezení, jednostranná zátěž. Zlepší se pohybem, změnou polohy, někdy odpoví na léky či masáže.
- Bolest související s nádorem má většinou stálý charakter, neustupuje, naopak se časem zhoršuje.
- Přidání brnění, slabosti, potíží s močením nebo "výpadků" končetin je jasný červený praporek.
- Bolest se často "stěhuje" – jeden den bolí bedra, druhý den rameno, další den vystřeluje do slabin. Nádor ovlivňuje míšní nervy, proto je bolest pestrá a mění se.
Nikdy si na bolest zad, co trvá déle než 4–6 týdnů a nelepší se, nezvykejte. Chce to vyšetření u lékaře, ideálně s využitím zobrazovacích metod. Praktik vám vystaví žádanku, většinou na rentgen, a když jsou výsledky podezřelé, zamíříte na magnetickou rezonanci či k neurologovi.
Dobrým tipem je vést si "bolestový deník". Zaznamenávejte, kdy začala bolest, kde je nejsilnější, jestli se v průběhu dne mění, na jaké činnosti reaguje a co ji zhoršuje. Lékařům tím ušetříte spoustu času.
Léčba rakoviny páteře závisí na typu a rozsahu nádoru. U primárních nezhoubných nádorů může pomoci operace, která odstraní hmotu, u zhoubných nádorů se přidává radioterapie a chemoterapie. Někdy pomáhají speciální terapie, např. cílená léčba (biologická). Výhled léčby se odvíjí od toho, jak brzy přijde pacient k lékaři a o jaký typ nádoru jde.
Život po léčbě vyžaduje rehabilitaci, někdy i psychologickou podporu. Dnešní medicína dokáže pacientům s nádory páteře zajistit lepší kvalitu života než dřív. Ať už jde o speciální lůžka, cvičení, různé masážní a fyzioterapeutické pomůcky – všechno může pomoci. Jen na masáže si dejte pozor, pokud máte diagnostikovaný nádor – vždy nejprve konzultujte s ošetřujícím lékařem, jaký typ terapie je pro vás bezpečný.
Možná to zní morbidně, ale někdy právě díky bolesti zad přijde člověk včas na cancer, který by mu jinak zničil život. Neignorujte signály svého těla – záda nevydávají plané poplachy. Sledujte, co vám vaše tělo říká, a v případě podezřelých příznaků neváhejte s návštěvou odborníka. Rakovina zad není žádné strašidlo z hororu – jde hlavně o to, nenechat se ukolébat představou, že "bolest zad má dneska každý".
